Backstage blog - Ponuré pondělí
Tak třeba já. Sedí na mě ten fórek:" Kdo je to muzikant? No týpek, co dá vybavení za 100.000,- do auta za 20.000,- jede 500 km aby odehrál koncert za 500,-... No jo, tak to jsme my. I když tohle se týká vlastní tvorby v klubech. Hrajeme-li na párty, či večírku, je to poslední číslo výrazně jiné... Jo jo, taky si občas přijdeme na své, zalepíme dluhy a koupíme si...no zase něco do muziky... Mně teď vrtají hlavou asi 4 věci a v souvislosti s včerejší depkou jsem zjistil, že vlastně už nic nepotřebuju a včerejší žalozpěvné odpovědi sám sobě přikládám hned za položky:
- piano - udělá mi radost a bude se mi zase lépe psát songy (nepotřebuju, proč bych psal nové songy když stojí tolik peněz a úsilí je pak natočit, rádia je nebudou hrát ani kdyby je produkoval Brian Eno - producent U2 - tuhle hlášku mi napsal mimochodem Michal Pekárek-zakladatel ClickMusic.cz :))
- zvukovou kartu - abych mohl nahrávat živé session-muzikantské sedánky v mém studiíčku (které zase nikdo nebude poslouchat ani se na ně dívat)
- mikrofon, abych nemusel točit vokály a kytary ve studiu - zase, kdo to bude poslouchat?
Takže vlastně přijdu na to, že si koupím počítač a budu stříhat videa. No jo, ale kdo na ně bude koukat?
Motokolo a motorka po které toužím už od dob, co jsem prodal Jawinu a koupil si za to bezdrátový mikrofon a Fender Telecaster...
Plačtivá to nálada. Ponurá, zlá. Motorku bych rád...ale ukradli nám jaro!!! V tomhle státě už rozkradli i počasí... Takže i kdybych jí nakrásno měl, pravděpodobně by mi mrznul zadek...
Poslouchám rádio a zaslechnu "hudební událost roku"...tak nějak očekávám, že bude asi řeč o koncertě Bon Jovi (u kterého mi radost zpolovičatěla od doby, co se neví, jestli přijede i Richie Sambora)... Ale omyl! Jsem v Čechách, takže to není o Bon Jovi, ale o turné (ano, média uvádějí turné, někdy i "megaturné") Michala Davida s Luckou Vondráčkovou! Uff... Okamžitě vypínám. Pak poslouchejte rádio. Ne, na Davida neplivu. On vážně umí napsat krásné harmonie. Co mi vadí je, že je napíše pro kohokoliv, třeba pro Paroubka. A turné? Kde, po Čechách? Vždyť je přejedete za půl dne celé! To je jako dělat stolikometrový závod fregat na Rožmberku... Já už raději používám slovo "výlet"... Ano. Bon Jovi - 50 koncertů v 50 státech. TO je turné... Ale 3 koncerty po Čechách? - výlet... U nás se vůbec nenazývají věci pravými jmény a na emigraci jsem dosud nesebral odvahu... Ale jestli jednou jo, tak do tepla!
Moje rozlítostnění možná souvisí i s tím, že jsem zase potkal pár zmetků bez charakteru a slušného chování-tedy nad rámec běžného setkávání. A taky proto, že musím jet na "turné" do Švýcarska... Jo, je tam krásně, jo, vypadá to dobře... Ale najal mě kapelník sestavy se kterou bych se raději neukazoval... No jo, ale s LM máme jedno hraní a on mě přijatelně zaplatí-i když výplata je ovlivněná především tím, že hrajeme 5 bezmála šestihodinových vystoupení týdně. Čeká mě tedy cca 66 hodin v hotelovém baru s kapelou co hraje skoro všechno. A je mi teskno. Zkouším dohodnout alespoň sólový recitál v místních kavárnách, kde bych hrál svoje věci. No uvidíme... Co si pak za to koupím. Možná tu kartu? Piano?
Dnes jsem navštívil vrakovistě a sehnal nárazníky, o které jsem přišel během nedávných dvou bouraček. Ani jednu jsem nezavinil... Jednou pachatel ujel, podruhé mi zamával a opět ujel... Mám jeho SPZ... Podle policie je to k ničemu...
Jsem rozlítostněný umělec, který během toho, co píše tenhle blog, spálil pizzu z Kauflandu, kterou si dal do trouby. Takže jsem zpět, dožvýkávám karcinogenní oharky a mám pocit kulturního vyžití.
Vydal jsem taky novou desku. Tentokrát samizdatem. Chci udělat minikřest. Obvolávám a obesílám kluby. Mají dost času na odpověď. Spíše mlží a doufají, že třeba zavolají Chinaski. Pokud ne, zavolají mně: "No teď jsme pro Vás našli skulinku..."... Už to známe...
Na tiskové konferenci se setkávám s recenzentem Jardou Špulákem, kterého jsem prvně potkal někdy v roce 1996 když jestě dělal na Radiu Golem. Dnes je z něj hudební publicista. Několikrát jsme se spolu bavili. Poslal jsem mu minulou desku. Neodpověděl. Ptám se, zda-li jí dostal... Neví. Prý asi ne... Ptám se, má-li smysl mu něco posílat - má-li zájem? Prý ano. Dává mi mail. Posílám desku. Nic. Po 14 dnech posílám mail:"Dostal jsi cd?". Odpověď žádná. Takže už asi vím, jak to bylo... Druhý den na mě vybafne jeho článek o tom, že Debbi dělá nové cd a samozřejmě kolem sebe má nový "tým"... Snad se jí nestane to, co tenhle "tým" udělal 90% umělců před ní: vysál na 2 desky a zahodil... Většina takových je dnes u jiné agentury, co má v názvu parafrázi na "Zónu mozků"...
Křest tedy asi nebude. Tak si možná zase pronajmu miniklubík, pozvu pár známých a pak to zapijeme.
Píše mi pár lidí. Líbí se jim deska a přejí mi hodně štěstí. Asi cítí, že je mi ouvej... No, možná nic není ztraceno.
Jsem zhýralec co hledá způsob jak žít v chaosu, co má kolikrát chuť to tady na světě zabalit, ale zná zákony karmy (nemyslím přístroj na ohřev vody...). Vím totiž, že vše se děje z nějakého důvodu a každá situace mi dává možnost jak se díky ní zlepšit, či se něco nového naučit. A člověk nikdy neuteče. Prostě se to musí naučit, musí na to vyzrát...
Navíc se to zase zlepší, jsou to takové propady...
Pak už stačí uklidnit se, "nehysterčit" a uvědomit si jak je super, že je člověk zdravej, jeho blízcí jsou zdraví, má kde bydlet... A to ostatní už je na salámu... jednoduše...zase nás drží...víra... A zase je líp, člověk zvedne telefon a zkouší dojednat hraní v horní dolní :).
A kdo něvěří ať tam běží... Já jdu na kafe, nakrmím psočku (naše kočka co má psí manýry), namontuju nové nárazníky. Čeká mě drsných 14 dní a zítra 750 km... Tak rovnýma nohama do toho... Dobrou s kobrou :)...
Jan Vytásek
Nenechme se opít rohlíkem. Máme na víc!
Úvodem prosím za prominutí za jeden velmi, velmi vyjímečný, politicky zabarvený post, protože já chci lidi především bavit a těšit. Ale nelze jinak a jistě pochopíte proč. Jde nám nyní jako zemi o hodně. Tak vyjímečně.
Jan Vytásek
Dan Bárta & Alice, hotel International, 2.9.2021
Měl to být původně jen facebookový poříspěvek s ulovenou fotkou mého oblíbeného Dana Bárty a podtitulkem "konečně zase s Mistrem"... Původně...
Jan Vytásek
Dnes slaví Moniky. Pošlete jim píseň...
Jméno Monika, z řečtině "monos" jako sama, jediná či jedinečná, latinsky "monere" - poradit, rádkyně a z féničtiny jako "bohyně". I Leonardo DaVinci od jehož smrti uplynulo nedávno 500 let měl svojí Monu Lisu. Zkrátka Lady M...
Jan Vytásek
Dnes slaví Veroniky. Znáte nějakou?
Jméno prý pochází z řečtiny a jeho volný překlad zní "nést vítězství". Druhý význam říká "vere iconica" (pravý obraz). A v textu mého alba "Ženský kalendář" se o ní zpívá toto. Pasuje to na některou, co znáte? Pošlete jí song!
Jan Vytásek
Píseň o ztrácení (a nalézání) na prvního Máje
Obejměte ty co máte. Právě dnes je na to zvláště vhodný den. Pokud někoho máte, představte si jaké by to bylo, kdyby tu pro Vás už nechtěl být a slova téhle písně byla ta Vaše...
Jan Vytásek
Boby Championky, retro oteplováky a mír...
Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.
Jan Vytásek
Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.
Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!
Jan Vytásek
Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku
Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.
Jan Vytásek
Klip na Lady M...malý vánoční zázrak
Úvod. Mohl bych to nazvat aneb "jak podvodnice vytvořila nechtěně dokonalý tým" a vůbec bych nepřeháněl... Je to velká, dlouhá story, o které napíšu podrobně později. Ve stručnosti, kdy se pokusím objem informací zkrátit z tisíce na deset, to zkusím vysvětlit.
Jan Vytásek
Jak jsme točili videoklip na Angelinu - part II.
Asi v půl osmé jsem se probudil. Naspal jsem 3 hodiny, ale adrenalin z připravovaného klipu a zodpovědnost "hlavního vedoucího", který má finální vizi, mě příjemně vytáhl z postele. Dychtivě jsem vykoukl z okna. Oddechl jsem si, s vírou, že přeci jen si někdo nahoře řekl:"Hele, už jsme ho zkoušeli dost, myslí to vážně, tak ho teda podpoříme", a poslal mi avízované slunečné počasí. Teď do sprchy, hezky prohřát, vydrbat, umýt hlavu, aby v klipu nebyl umaštěnej sedlák. Vyfoukat, obléct, sbalit a na snídani. Postupně se začali vyhrabávat i mí spolunocležníci. Šel jsem jako předvoj, trochu poklidil v místnosti u krbu, aby se neřeklo, že jsme byli hluční a ještě nechali bordel. A to už jsm potkal paní z penzionu, co nám šla dělat snídani.
Jan Vytásek
Jak jsme točili klip na Angelinu - part I.
Každá kapela či interpret čas od času potřebuje klip. Je to taková součást, už jen pro dobrý pocit, že se něco posouvá vpřed. Já osobně mám klipy rád. I když si myslím, že nejsem zrovna vizuální objekt typu Brada Pitta, tak přeci jen mám rád kamery, hraju si na ochotníka herce, mám rád tvoření obrazu, tvoření všeobecně.
Jan Vytásek
O dočasnosti, temnotě, pohlazení slunce a útěše hvězd a kráse cest
Tenhle blog mi běžel hlavou při cestě na motorce. Jízda je fantastická věc. Vnímám vše kolem, vůni horkých klasů mezi poli, vůni vodních ploch, které míjím. Dítě, které mi u cesty mává a já mávám zpět, mého miláčka, který si bublá a veze mě cestou... Cítím se jako novodobý kovboj. Auto i motorka je můj kůň, Dráček a Shadynka, mám k nim vztah, mají svá jména a prožíváme spolu toho tolik...
Jan Vytásek
Richie Sambora Experience
Tenhle příspěvek bude trochu fanouškovský. Od své puberty jsem velký fanda Bon Jovi. Počítám je do své "Svaté trojice" hudebníků, kteří jsou mi nejbližší. Vzpomínám si paradoxně, že jsem je začal poslouchat těsně po koncertě na pražském Strahově v roce 1993 a pak trochu litoval, že jsem je neviděl právě v této - pro mě - muzikantské Mecce, která už je asi pro koncerty minulostí... Viděl jsem tu Stouny, Pink Floyd, Aerosmith, kousek U2,...no zkrátka kráčela tu rocková historie a já se rád procházím po tom monumentu, kde stáli i mí idolové...o to raději, že stojí v mém teritoriu, v mojí čtvrti...
Jan Vytásek
Album Ženský kalendář dostává reálné obrysy
Slyšeli jste o albu Český kalendář? Pravděpodobně ano. Ale co Ženský kalendář? Co takhle vybrat si jméno, ženské jméno a věnovat mu píseň? Začalo to nenápadně. Zhudebňoval jsem - jako jeden z mnoha - nějaké nápady na texty Michala Horáčka. V té době připravoval album Český kalendář. Něco se mu líbilo, něco méně a nechal si to "v šuplíku". Já tak trochu doufal, že ho třeba napadne, že bych si mohl nějakou píseň na albu nazpívat sám a stát se součástí alba jako interpret/skladatel. Ale Horáčkův plán byl jiný a tuto eventualitu asi ani nepřipouštěl. Šel po slavnějších "tahounech", což je pro obchodníka logické. Nijak mi to nevadilo, vážně. Řekl jsem si:"No tak si napíšu svůj kalendář, no..."
Jan Vytásek
Vzpomínka na třináctou srpnovou komnatu roku 2006...
Dlouho jsem nepsal. Tenhle článek bude trochu filosofický, takže hloubavě vpřed... Já nevím, kde se to v lidech bere, ale věřím, že je to přirozenou součástí. Jak říkal trochu netradiční anděl v mém oblíbeném filmu Constantine:"Jen tváří v tvář hrůze se ve Vás probudí ušlechtilost. A Vy (lidé) dokážete být tak ušlechtilí...". Měl pravdu.
Jan Vytásek
Jak jsem degustoval Sauvignon
Měl jsem onehdy fanynku. No vlastně snad ještě mám. Začala chodit na naše koncerty a přivedla k našim vystoupením a hudbě spoustu známých, ze kterých se postupem času stali i mí známí. No a jednou mě pozvali, že jdou degustovat víno.
Jan Vytásek
Kuriozní telefon z TV Nova, aneb to nevymyslíš...
Sedím takhle jednou večer a najednou telefon:"Dobrý den tady televize Nova. My jsme si na Vás vzpomněli, byl byste pro něco pro nás nazpívat?" "Jasně, jsem pro každou srandu"
Jan Vytásek
Vytyho vánoční apel
Jasně. Valí se to na nás, nervozita stoupá, nevraživost také. Ten tam je duch Vánoc, svátků dobré vůle. Tak snad jen krátký apel pro počtení v polední pauze či jindy, aneb pohled toho jak to vnímám já. Upřímně, celý tenhle kolotoč se mě moc netýká. Jako muzikant zažívám frekvenci v hraní, firemní večírky vrcholí a jak říká náš kapelník "bude na jogurty"... Ale nutno říci upřímně, že mě (nás) to baví. Máme také možnost vnímat ve které firmě to "šlape" a ve které zaměstnanci prostě "musí" na večírek aby se tam "ukázali"... Pozorovat to nestranně je zajímavé a jak jsem psal, nás to baví. Někoho se špetkou kamikaze jako jsem já možná moc a hrál bych nejraději 6x týdně, takže je určitě je dobře, když pak přijde vánoční pauza na občerstvení ducha i těla...
Jan Vytásek
Album "Český kalendář" asi znáte. Ale co "Ženský kalendář"?
Český kalendář Michala Horáčka asi znáte. Ale co "Ženský kalendář" Jana Vytáska? Nuže, pojďme se na to podívat a trochu jej představit! Původně to byla legrace přesmyčkou názvu Český kalendář. Ale pohledem do repertoárového listu jsem si říkal, že už jsem vlastně napsal hodně písní nesoucích konkrétní jména. Ať už to byla v osmnácti "Caroline" inspirovaná spolužačkou Karolínou, "Angelina" inspirovaná lokální děvou Ditou z baru Solidní Nejistota, "Týna" inspirovaná Martinou z televize Nova a Pubu Dejvice nebo "Lady M" inspirovaná barmankou z polského Rzeszowa... Novým přírustkem je teď "koleda, či sranda song" "Pro Elišku". Do toho spousta skvělých písní, co už někdo napsal.
Jan Vytásek
Písňové texty - Týna
Další z písňových textů... Tentokráte o krásce jménem Týna z baru Pub v Dejvicích :)
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 566x