Boj a masakrově skvělý týden...

Tedy...to byl týden! No, začalo to v kempu Žižkov... Zatliáni byl na výletě a dva "záskoky" v kapele, to trochu zavánělo. Ale alternující Karel Bárta i Honza Plášil to dali, repertoár jsme spíchli z toho co jsme hráli dříve a bonusem byl Tomáš Piala, který se neplánovaně připojil na bicí...

Během koncertu přišla jedna hezká slečna s otázkou zda-li bych jí podepsal cédéčko. Zeptal jsem se jen:"Kde jste ho vzala?" a rozhlédl se po kapele, kdo je autorem toho žertíku. Ale bylo to jakože vážně. Jasně, občas se to stává, ale opravdu málokdy a většinou jsou to lidé, co si desku koupí na koncertě-takže vím, odkud jí mají... Slečna:"Já jsem tu byla na koncertě, pak jsem si Vás vygooglila a objednala přes Heuréka.cz a dneska jsem tu podruhé!". Netušil jsem, že jsou moje desky ještě v distribuci... Milé překvapení a milá slečna. Víc takových fanoušků prosím!... Hned jsem si připadal lépe. Oslovil mě i chlapík, co nám nabídl spolupráci, že zasponzoruje videoklip a kdovíco... Tak jsem mu slušně řekl, že mě to neohromuje a že je asi milióntý v pořadí a že nevěřím, že z toho něco bude, ale že se třeba nechám příjemně překvapit. Ale že teď si dáme panáka, pokecáme a pak uvidíme... Nečekaně se druhý den ozval, že cd už slyšel 4x a že se mu to moc líbí. Moc s tím nepočítám, ale třeba mě překvapí a nebude jen další z miliónu kecalů jako Ti před ním...

Párty se vydařila, dal jsem pak ještě něco u stolu s kytarou...a ejhle...odjížděl jsem taxíkem v 6 ráno... Po probuzení, vědom si svých krutých kocovin jsem se bál pohnout, ale měl jsem štěstí a tentokrát stačily dva Ibalginy a nic zvláštního se nedělo...

Ve čtvrtek jsem navštívil producenta Ecsona Waldeze. K němu jsem přicházel s chutí a plány jak udělat novou desku. Odcházel jsem s lehkou beznadějí a dilematem. V kostce: "Víš Ty děláš fakt super muziku. Ale lidé v rádiích jsou podělaní pustit něco nového a vydavatelství kopírují trendy zvenku. A na tu šablonu pak napasují píseň pro svoje koně... Řeším to tu často". Zkrátka jsem z toho pochopil, že bych musel investovat půl milionu do produkce a do nasazení singlu do rádia, abych měl tu šanci mít "rádiový hit". Anebo si jít vlastní cestou a dělat si to "po svém"... Hledám kompromis - vlastní desku po svém a 2 rádio verze... Jenže Ecson je vytížený a tak jsme nestihli nic probrat, protože mu zazvonil telefon a bylo po ptákách... Dal jsem mu tedy přemíchat Angelinu a Týnu, na které připravuji videoklip, který sice asi bude jen pro YouTube, ale vem to čert, já chci tvořit :)...

...Následoval maraton s Lightmotifem. Pátek Mikulov se šoférem Šebou, který už má zase řidičák (jupíí), návrat ve 3, spaní venku, vstávání v 7.30. Musel jsem totiž vystěhovat místnost a zakrýt plachtami, protože kutáme strop... Šeba v 11, odvoz na Žofín, kde zvonil telefon a dozvěděl jsem se, že dohodnutý dělník nepřijde, takže jsem zakrýval zbytečně... Bordel v bytě, všechno přeházené a zamotané do igelitu. V první vteřině se ve mně probudil kmotr a hlavou se mi promítaly záběry jeho auta letícího do vzduchu a vendetta... Pak jsem trochu vychladl a šel se věnovat hraní. No, z úcty ke klientovi, který byl moc milý se o tom nebudu více šířit. Jen zmíním, že je škoda, že si taková firma a milí majitelé nenajali někoho schopného na organizaci, s empatií, uvěřitelným milým úsměvem, smyslem pro scénář a trochou respektu ke kapele... Zmateně nepříjemné a přezíravé jednání slečny "koordinátorky" nám vynahradilo vyjímečně skvělé jídlo... Odehráli jsme a v 18.00 nás Šeba převezl do Golf Yachtu v Libni, kde byli lidé tak nečekaně milí, že jsem instinktivně čekal něco nekalého, protože to bylo podezřelé. Odehráli jsme, přidali půlhodinku do půl jedné, balení, příjezd, spaní venku. Dost se ochladilo... No a druhý den koncert v Orlických horách...

Tam je to pro mě prestižní věc. Bohužel vyhlášené sruby preferují "slavné" interprety, takže zatím nebylo s kým se dohodnout na nějakých podmínkách, abych se do toho nevysypal za benzín, ubytování a podobně. Hráli jsme tam sice 2x půlhodinku jako předkapela, ale provázely to nervy při dohadování a pachuť dělání "laskavosti" ze strany majitele. Proto jsem si řekl, že do budoucna to za to nestojí... A tak jsem uvítal novou invenci muzikanta Rosťi Bartoně a jeho podniku Na Kovárně. Pršelo a bylo hnusně a já už jsem v mizerné náladě očekával neslavný průběh - tedy 2 lidi v bundách v publiku, kterým se to sice líbí, ale je jim podvědomě nepříjemné, že jsou tam sami. Jako náš průšvihový koncert v Popo v dubnu pro 6 lidí... Čekal jsem naštvanou kapelu - kam že je to tahám, ponižující pocit, že to nikoho nezajímá, protože Vytáska neznají z rádia... Ale ejhle. Sice nám do stanu trochu teklo, ale přišlo pár lidí, byla to přátelská atmosféra a navzdory dešti a neděli jsme si užili moc fajn hraní... Ještě cestou v autě to vypadalo bledě a já si říkal, že je to asi znamení, abych tyhle partyzánské akce už nechal být. Ale risk celkem vyšel, náklady za benzín se zčásti zaplatily, takže jsem do toho tolik nezahučel. S tím se počítalo-některé akce vydělávají, některé dotujete. To je úděl "kapelníka"... Ale tohle stálo za to už kvůli tomu, že to dopadlo dobře a ukázalo se, že nepotřebujeme hrát na srubech se "smetánkou", ale že se najdou pořadatelé jako Rosťa, kteří jsou rádi, že jim přijede dobrá kapela na profi úrovni a nechce po nich 30.000,-...

To si myslím, že je základ pro budování dobrých vazeb. Podobných, jaké jsem měl v Pastvinách s Víťou Wagnerem a jeho podnikem "Na Vleku", kde jsem měl vždy jakési regionální zázemí...

Přijel jsem v pondělí ze Zatliánim, který se mnou zůstal na místě, prošli jsme se po horách, pokecali a dorazili do Prahy. Stihl jsem tedy 5 koncertů za minulý týden... Více takových! Super... A konečně jsem se po 5ti dnech dobře vyspal... Hezký den všem :)...

www.janvytasek.com