Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Anabáze "Sorry, dneska to nestíhám. Co příští týden?"

11. 09. 2013 18:12:54
Nevěřili byste, kolik v podstatě negativních emocí tahle věta dovede vyvolat. Ač v různých lehkých obměnách, slýchám jí poslední dva měsíce tak neobyčejně často. V lepším případě. Pojem "ústní dohoda" se stal bájným jednorožcem, něco, co by se-jak se zdá-v duchu "moderního trendu" - snad ani apriori nemělo dodržet...

Začalo to lehkou kontroverzí s mým otcem, se kterým jsem měl upravovat strop u mě v bytě. Tak jsem se rozhodl, že raději někoho najmu-někoho cizího, pro něhož je to denní chleba, někoho, s kým to bude pouze obchodní komunikace a obchodní vztah. Protože z podstaty chci být pokud možno nezávislý a "nepotřebovat" resp. nebýt závislý na ostatních lidech, dělám si doma většinu věcí prací, kutilství, zedničiny... prostě všeho okolo sám, nebo se na nich alespoň podílím. Momentálně mě ale nedostatek času spojený s nechutí - rozumějte, raději pojedu hrát s kapelou na placené hraní, než abych se vrtal v maltě, to je pochopitelné. Tedy, normálně bych se vrtal, ale teď momentálně hodně hrajeme a já fakt nemám chuť žrát prach a klepat si omítku z vlasů, kalhot a slipů... Raději to zaplatím. Také u toho nechci pořád asistovat, dělat sprintera v běhu pro různá nářadí, poslouchat co mám či nemám, jaký bych měl, či býval mohl být kdyby mě vychovával otec a ne matka a dělat podrždráta a nudit se čekáním co bude, protože respektuji, že stavbě by měl být vždy jen jeden vedoucí, který určuje plán a má vizi o posloupnosti úkonů.

Objednal jsem si tedy stavaře. Protože čas kvapí a já mám termín do 14.9. kdy to má být hotové, začal jsem v srpnu. Dělník přislíbil účast, že zavolá kolegu a o víkendu. Vystěhoval jsem místnost, byt proměnil ve válečnou zónu, rozpojil všechny běžně používané a nutné věci pro denní chod. Protože to zrovna bylo během téměř každodenního hraní, což znamená odjezdy ve 3 odpoledne a návraty ve 3 v noci, čas na vystěhování a zakrývání se hledal těžko, o chuti nemluvě. Přivstal jsem si tedy, přítelkyni odeslal k rodičům, rozebral postel a odjel na hraní, kde mi zazvonil telefon, kde mi prostředníci sdělili, že dělník dorazí až příští týden! Znamenalo to buďto opět "zabydlet" pokoj, nebo žít týden ve válečné zóně a v bordelu. B je správně. Ať zima či ne, spal jsem venku ve svém altánku. Od pátku do středy, kdy mi zase prostředník sdělil, že ani tento víkend dělník- jakýsi pan Zajíček - vzal do zaječích a opět nepřijde. Prý rodinné problémy. Rezignoval jsem a složil si alespoň postel-venku byla fakt zima-a po pěti dnech se slušně vyspal, což s mojí náladou provedlo zázraky a matně jsem zase ucítil vzdáleně něco jako chuť do života.

To se dalo ještě pochopit. Ale vrchol dobytkárny následoval. Druhá fáze, telefon, další dělník. Zdroj-matčina kamarádka. Slušná reference, prý profík. Přišel týpek asi mého věku se slovy "nic není problém", mluvil k věci, žádné ty kecy okolo jako:"Jó pane, to je starej barák to nebude lehký...to nebude lehký...". Ne. Konstruktivní věci. Dohoda:"O víkendu to nestihnu, v pondělí přijdu s kamarádem statikem, do e-mailu Vám pošlu kalkulaci a v úterý to vybouráme a do čtvrtka by to mělo být hotové". V pondělí mě proto překvapila žádná známka o zprávě v mailu. V úterý nikdo nedorazil. Já už v pozoru, připravený opět zakrývat plachtou a podobně... Nic. Následovalo několik telefonů z mé strany-ani jeden se nedočkal přijetí (a to si mi při osobním hovoru stěžoval, jak musí zvedat všechny telefony...). Na hovory z telefonu od matky nereagoval a pouze jednou odepsal sms, že je na jednání. Ani si nepamatuji jméno-Makičuk, nebo tak nějak? Chlapík s kudrnatými černými vlasy a větším nosem. Dodnes o něm nemám-dnes už naštěstí pro mě i pro něj-žádné zprávy...

Vyplývá z toho jediné. Asi jsem z jiného světa, ale mám za to, že:

1) když se s někým dohodnu, že v daný den někam přijdu, tak pokud z opravdu závažného důvodu několik dnů předem nezavolám a nedohodnu si případné přesunutí, je jasné a počítá se s tím, že tam přijdu

2) když už nedodržím dohodu a někam nepřijdu, zavolám, omluvím se vysvětlím

3) když mi člověk, který počítal s tím, že jedná se seriózním člověkem a ne vychytralým hovadem bez vychování, volá, aby zjistil, jak se věci mají-telefon mu zvednu a projevím alespoň minimální smítko slušnosti-už jen proto, abych ho ujistil, že jsem si buďto dělal srandu, nebo se zmýlil, nebo proto, že to z nějakého důvodu dělat nebudu...

Tyto 3 body se pro většinu lidí z "byznysu" ať už stavebního či hudebního, které potkávám stávají cizím jazykem, archaismem.

Z dalšího zdroje stavař číslo tři. Lehce upovídaný chlapík ve mně zpočátku nebudil žádné emoce, protože řeči o tom, jak to udělat jsem už slyšel. Nicméně, v pondělí přišel, v úterý i ve středu také a podle všeho to zatím vypadá, že je to profík. Práce spěje kupředu, ví o čem mluví a co říká, to dělá... Taková exotika... Mimochodem, jakýsi pan Neuman :)...

Na včerejší cvičení s partou, se kterou si chodím protahovat tělo, přišli 4 lidi-ze zbylých se omluvili se asi dva... Trenér z toho byl fakt smutný a dnes psal, že klub rozpouští...Snad to ještě dopadne.

Ve 12 píšu do studia:"Připomínám se na dnešní dohodnuté (týden předem dohodnuté) natáčení". Kontrolou telefonu najdu sms:"Dnes to nestíhám, co po víkendu?"...

Volám kamarádovi zvukařovi-měli jsme se dnes sejít. Zvedá telefon a omlouvá se:"Já jsem asi na něco zapomněl viď, mám takovej špatnej pocit v podvědomí vzadu v mozku nějakou upomínku... No hele, dneska už to mám nabitý, do pátku taky, co příští týden?"

Můj lehce nahořklý smích s pachutí zoufalství a bláznovství ho zarazí... Vysvětluji mu v kostce sled událostí. Omlouvá se. Naštěstí jistě vím, je to ten případ, kdy jde o solidního chlapíka, který fakt "jen" zapomněl a jde o laskavost mně-ne o kšeft, proto promíjím a smějeme se oba... V pondělí to napravuje.

Napadá mě, co kdybych na sjednané vystoupení nedorazil, nebral telefony a pak přijel třeba o dva dny později a se samozřejmostí si začal připravovat věci jakoby nic, jak by na mě asi koukali? V čem je to jiné? Co taxikář, který by dorazil vyzvednout klienta druhý den?

Je to vážně v Čechách tak zlé? Dívíte se, že se lidé nemají rádi? Proč asi? Solidní jednání je totiž něco jako šafrán, nadstandart a člověk by se měl držet ve svém ghettu, ve svých kruzích prověřených lidí, protože-ač se to zdá nemyslitelné-dohody nemusí platit a doba je taková, že by měl člověk na každý rozhovor chodit s právníkem, nebo podepisovat smlouvy, které jsou při stavu českého soudnictví stejně téměř zbytečné, pokud pro Vás nejsou vleklé a nákladně spory oblíbenou kratochvílí či sportem... Řešení jistě jsou, i výchovná řešení jistě jsou... Ale jsou lehce "krajní"... Že je tolik firem a řemeslníků v krachu? Nedivím se. Spíše mě udivuje jak s tímhle přístupem mohou vůbec prosperovat...

Ptám se tedy:"Jsme na tom fakt tak špatně, že podání ruky, dohoda či spolehlivost a dané slovo je pouhý pojem z knih minulých století, archaismus z časů rytířů a mušketýrů?

No, držme si palce.

Ale teď k odlehčení: Nedávno jsme měli schůzku s režisérem chystaného videoklipu a kolegou z kapely Zatliánim-tedy tvůrčí tým. Stanoveno na 13.00. Ve 13.05 omluvná sms o zpoždění. Ve 13.15 jsme se sešli. Schůzka byla plodná. Takhle by to mělo být ne? ...Ale je to asi o těch prověřených "kruzích"...

Drsná zkušenost se stavaři, ale naštěstí to dopadlo dobře a už se to vyvíjí...

A co Vy, potřebujete řemeslníka? Přeji Vám, ať přeskočíte první dvě varianty a máte rovnou štěstí na člověka se slušným jednáním... Hezký den.

Autor: Jan Vytásek | středa 11.9.2013 18:12 | karma článku: 7.80 | přečteno: 322x

Další články blogera

Jan Vytásek

Píseň o ztrácení (a nalézání) na prvního Máje

Obejměte ty co máte. Právě dnes je na to zvláště vhodný den. Pokud někoho máte, představte si jaké by to bylo, kdyby tu pro Vás už nechtěl být a slova téhle písně byla ta Vaše...

1.5.2016 v 10:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Vytásek

Boby Championky, retro oteplováky a mír...

Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.

26.1.2016 v 15:00 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 222 | Diskuse

Jan Vytásek

Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.

Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!

27.10.2015 v 13:12 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Vytásek

Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku

Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.

22.5.2015 v 16:00 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 414 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Paul de Senneville & Olivier Toussaint – Dolannes Melodie

1975 was the major breakthrough for both Paul de Senneville and Olivier Toussaint with the triumph of Dolannes Melody which launched the trumpet player Jean-Claude Borelly.

29.7.2017 v 13:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 |

Vladimír Koliandr

Můžete dosáhnout zářícího zdraví i Vy?

Dr. Norman Walker, který se tomuto tématu věnoval celý život, napsal svou poslední knihu ve 113 letech plný síly, optimismu a energie. Žil ve zdraví ještě téměř čtyři roky.

29.7.2017 v 9:00 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 243 | Diskuse

Karel Sýkora

Odpověď na inzerát... :-)

Vladimír Renčín je český kreslíř, ilustrátor, karikaturista, autor svérázného humoru, neopakovatelné kresby a jedinečných postaviček (Dlabáček, Rambousek, Marie...).

29.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 169 |

Karel Sýkora

Jeden den na planetě Zemi

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

28.7.2017 v 9:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 |

Karel Sýkora

Magické fotografie Luisy Azevedo

Luisa Azevedo is a portuguese young woman who was born in 1998. She lived most of her life in Covilha, but currently living in Lisbon. As far as she remembers, she always liked arts and crafts to create her own imaginary world.

28.7.2017 v 8:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 |
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 361

Zpěvák, skladatel, muzikant, někdejší recepční či soukromý řidič "sociální" pracovnice, muž mnoha povolání, filosof, spisovatel, blogger, motorkář, snílek na cestách a na cestě za poznáváním, zážitky a příběhy...

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.