Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem degustoval Sauvignon

20. 03. 2014 16:00:10
Měl jsem onehdy fanynku. No vlastně snad ještě mám. Začala chodit na naše koncerty a přivedla k našim vystoupením a hudbě spoustu známých, ze kterých se postupem času stali i mí známí. No a jednou mě pozvali, že jdou degustovat víno.

Předesílám, že cítím jakousi lehkou "odpudivost" ke všem těm "znalcům" a la Radek John - resp. takhle bych to řekl: Něco na tom mi přijde hrozně "snobistické". Vím, že jde jen o můj subjektivní pocit a sommeliéři-jak se profesionálním degustátorům říká-jsou lidé obdaření vyjímečnou dovedností a proto se těší mému respektu jako každý kdo něco umí dobře. Můj lehký odpor patří spíše lidem, které potkáte na výstavě obrazů, kde srší namemorovanými poznámkami aby oslnili okolí, ale nemají potuchy jak na ně obraz mluví a co říká. Slovy citátu:" Můžete číst o Michelangelovi, ale nevíte, jak to voní v Sixstínské kapli". Je to jistá póza a povrchnost. Nicméně, nebo možná proto jsem vyrazil rozšířit si obzory a svému podvědomému předsudku jít čelem, abych se ho třeba zbavil.

Byl jsem překvapen intimitou sklípku, kde jsme měli rezervovanou pohovku. Jakožto neznalec jsem prohodil, že snad půjde o červené víno, protože bílé už dlouho nepiju. Měla mi napovědět titulka "degustace Sauvignonu"... Když jsem zjistil, že půjde o bílé, pojal jsem to jako dvojitou výzvu a možnost okusit, jestli mi opět bílé nezachutná. Zachutnalo.

Pan Lácha, majitel vinárny U Lachtana počal rozlívat vzorky a my si začali dělat poznámky k daným vzorkům. Přítomné dámy i pánové vypadali, že nedegustují poprvé, naše názory se občas scházely, občas rozcházely. Kamarádka Saša, iniciátorka společné akce, místo vyhraněných kolonek pro body připisovala chutě a poznámky. Chytré. Začal jsem to dělat také.

Kdosi sháněl "odlivku" pro vzorky, které mu nechutnaly. Zažertoval jsem, že může použít mojí skleničku. Prošli jsme zhruba 11 vzorků a po šestém jsem cítil jemné ovínění. Bylo mi příjemně. Následovala "slepá degustace", při které jsme měli zkusit poznat po chuti, o jaký vzorek vína z předchozích se jedná.

Výborně jsme se všichni bavili až na slečnu, která se představila jako Nikola a která se nám jala vyprávět jak si s přítelem staví domeček a jak byla v Kanadě, kde musela nosit pepřový sprej na medvědy. Pro někoho s emigrantské rodiny jejíž polovina od roku '68 v Kanadě žije to bylo úsměvné. Leč, překřtil jsem si jí na Nikolu Teslu a nenechal cloumat hněv svým majestátem, i když se mě později s lehce koketním mimoidním výrazem a značně ovíněná snažila bůhvíproč urazit, ačkoli jsem si jí vůbec, ale vůbec nevšímal. A nebylo to kvůli tomu, že vypadala jako blonďatá Bára Hrzánová bez charismatu a talentu. Prostě mi byla nesympatická... Ale všichni ostatní byli naštěstí moc fajn

Nuže, začala degustace. Dámy počaly kroutit skleněnou nožičkou, cirkulovat tekutinou a vnořovaly své nosy do rozvlněných skleniček s vínem. Tu a tam polohlasně komentovaly, tu a tam sdělovaly své tipy. V něčem jsem souhlasil, v něčem ne, ale nějak jsem tam prostě podle pocitu poslal nějaké číslo vzorku.

Degustace skončila a já, předpokládaje svojí neznalost jsem se netajil svým pobaveným očekáváním, že budu asi na posledních příčkách. Jenže ouha. První dvě byly 50 na 50, takže trefa, a další následovaly. Po páté uhodnuté jsem zaslechl i ševelení:"Hele, co tam má napsanýho von?"... Bylo to o to milejší, že jsem dával sem tam i velmi odlišná čísla než někteří. No, resumé bylo povznášející. Z 11 vzorků jsem uhodl 7 a stal se vítězem místní degustace. Asi štěstí začátečníka, či co. To byla legrace! Tohle napíše jen sám život. Kuriozita. Absolutní neznalec a tohle.

Tak jsme popili, pojedli, já si odnesl láhev s poznámkou "Angrešt" domů. Chtěl jsem i "Dolce" ale bylo vyprodané. Povedený večírek jsme zakončili v mé obvyklé "poslední štaci" - v nonstopáči "U Rysa" zalivše celou tu směs dvěma poctivými Jacky Danielsy...

Od té doby se občas do sklípku U Lachtana zajdu, neplánovaně potažmo potěším oko roztomilostí jeho dcery, která mu tam pomáhá a bílé víno si občas pro změnu dám s radostí a vzpomínkou na povedený večer...

Autor: Jan Vytásek | čtvrtek 20.3.2014 16:00 | karma článku: 8.23 | přečteno: 519x

Další články blogera

Jan Vytásek

Píseň o ztrácení (a nalézání) na prvního Máje

Obejměte ty co máte. Právě dnes je na to zvláště vhodný den. Pokud někoho máte, představte si jaké by to bylo, kdyby tu pro Vás už nechtěl být a slova téhle písně byla ta Vaše...

1.5.2016 v 10:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 107 | Diskuse

Jan Vytásek

Boby Championky, retro oteplováky a mír...

Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.

26.1.2016 v 15:00 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 222 | Diskuse

Jan Vytásek

Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.

Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!

27.10.2015 v 13:12 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Vytásek

Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku

Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.

22.5.2015 v 16:00 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 415 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 2.74 | Přečteno: 109 | Diskuse

Lenka Šimková

Riskla jsem to… jsem knihovnice

„Budu knihovnicí,“ oznámila jsem kdysi hrdě doma při vyplňování přihlášky na vysokou školu... „Hm, nevypadáš jako někdo, kdo by pracoval v knihovně,“ odvětil tenkrát zamyšleně můj otec a nezvedl oči od knihy.

21.9.2017 v 16:42 | Karma článku: 10.71 | Přečteno: 354 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Před karlštejnským víkendem

Tak v sobotu to vypukne. Začneme se srážet na Karlštejně. S někým se možná potkáme už v kempu, s dalšími na nádraží, s dalšími v hospodě a nakonec všichni i s kastelánovic rodinou na hradě.

21.9.2017 v 15:26 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 152 | Diskuse

Jan Pražák

Taková to byla skvělá šéfová

Tak úplně ideální zas nebyla, unikalo jí, že Jarka s Milenou makají na plný plyn, ale Marta ráda brouzdává na internetu schovaná za monitorem. Ale uměla zorganizovat práci a hlavně se za svoje holky postavit, kdykoli bylo potřeba.

21.9.2017 v 14:43 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 661 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 362

Zpěvák, skladatel, muzikant, někdejší recepční či soukromý řidič "sociální" pracovnice, muž mnoha povolání, filosof, spisovatel, blogger, motorkář, snílek na cestách a na cestě za poznáváním, zážitky a příběhy...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.