Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Richie Sambora Experience

30. 09. 2014 11:47:00
Tenhle příspěvek bude trochu fanouškovský. Od své puberty jsem velký fanda Bon Jovi. Počítám je do své "Svaté trojice" hudebníků, kteří jsou mi nejbližší. Vzpomínám si paradoxně, že jsem je začal poslouchat těsně po koncertě na pražském Strahově v roce 1993 a pak trochu litoval, že jsem je neviděl právě v této - pro mě - muzikantské Mecce, která už je asi pro koncerty minulostí... Viděl jsem tu Stouny, Pink Floyd, Aerosmith, kousek U2,...no zkrátka kráčela tu rocková historie a já se rád procházím po tom monumentu, kde stáli i mí idolové...o to raději, že stojí v mém teritoriu, v mojí čtvrti...

Časem jsem zaregistroval i sólové projekty Jona Bon Joviho a Richie Sambory. A právě o Richiem bude dnešní příspěvek. V médiích se hodně propírá jeho "odchod" od Bon Jovi, spekuluje se o různých důvodech. Čert ví co si s Jonem řekli či udělali... Ale kdo sleduje kapelu už déle, ví o rozkolu který nastal po megaturné "Jersey Syndicate" v roce 1990.

V období dočasného rozpadu osamostatněný Sambora vydal - pro mě dodnes fantastickou desku - "Stranger In This Town", kde ukázal, že má kvality na to být sólo muzikant. Samozřejmě, nebyl to hitparádní boom, ale tak nějak si myslím, že zapracovaly společnosti, které chtěly především kariéru Bon Jovi. Ne sólovou Sambory. Od té doby jsem sledoval další jeho alba a přiznávám, že zvláště v mých 19ti byly v mém kazeťáku (ano, tom přístroji, kam se strkají kazety) nejhranější kapely Sambora, Bon Jovi (album "New Jersey") a U2 (především "Joshua Tree" a "Rattle And Hum")... K tomu i videodokumenty (ty byly drahé jako pes-"Access All Areas" od Bon Jovi na VHS a "Rattle And Hum, které náhodou dávali v televizi)... Myslím, že jsem klukům poslal hodně peněz a jistě zaslouženě... :). Tehdy bych něco jako YouTube s tunou dokumentů a podobně považoval za rajský sen...

V lednu 2013 jsem šel po ulici a viděl plakát Bon Jovi. Trochu podrážděně jsem utrousil cosi o levných revivalech, jakože se nestydí cpát plakáty po městě a poznámku "revival" schovávají malým písmenem pod slavné jméno kapely, headline plakátu na kterém profitují... No ale ouha! To NEBYL revival, ale plakát annoncující koncert Bon Jovi a to na můj svátek 24.6.2013 v Synot Tip Aréně (je asi pravděpodobné, že tip na tohle místo vykecal Jonovi Bruce Springsteen co tam koncertoval předtím :))... No, zkrátím... Hned jsem koupil lístek, a sledoval dění. Bon Jovi byli ale poloviční, protože chyběl Sambora... Sledoval jsem zprávy a zachytil i tu o vydání jeho třetího alba "Aftermath Of The Lowdown" a turné po Evropě. Těšil jsem se, ale koncert v Drážďanech jsem prošvihl... Proto, když se objevila zmínka, že Richie přijede do Berlína, neváhal jsem a rezervoval si místo v kalendáři.

No povím Vám, sehnat lístky nebyla sranda a taky jsem je nesehnal. Německý server totiž účtoval dost velké peníze za zaslání fyzického lístku a neposkytoval možnost online vstupenky. Čas se krátil a přišel den koncertu a já NEMĚL lístek. Nicméně jsem měl natankováno ve Fiestě, sbalený spacák, svačinu, něco Euro a odhodlání dostat se na koncert jakkoli... Vyrazil jsem. Cesta ok, v Berlíně jsem byl brzy. Navigace mě zavedla kamsi do polí, datový přenos zmizel a já zabloudil. V MC Donalds mi ochotně poradili, našel jsem správnou ulici a předzvěstí, že Richie bude mít plno, byla už táhnoucí se fronta, kterou jsem míjel při příjezdu. Poflakoval jsem se kolem a hledal překupníky. Natrefil jsem na jednoho. Že prý má lístek asi o 5Euro levnější, ale že musím říct, že jsem je vyhrál v rádiu... Trochu to "zavánělo"... Přivedl mě ke skupince, která stála bokem fronty. No, řekl jsem si, že dokud mi nedá lístek-nedám mu peníze. Ptal jsem se ho, jestli je vyprodáno. Řekl, že ne. Měl jsem nutkání jít ke kase a koupit si "ofiko" lístek, ale bylo mi trochu hloupé mu říct "sorry, já Ti nevěřím". Říkal jsem si, že kdyžtak koupím později. Dost mě znervózňovalo, že překupník byl Polák. Mluvili spolu polsky. Mám naštěstí zkušenosti z cest a nechtěl jsem se "bratříčkovat". Proto na otázku jak se jmenuji a odkud jsem (co je mu sakra do toho?) jsem striktně odpověděl "John" a "England"... Díky cestám polsky rozumím celkem slušně a bylo moudřejší, aby si mysleli, že jsem Anglán (což mi zbaštili) než soused Čecháček, kterého by mohli chtít natáhnout... Nicméně protáhli mě frontou (což bylo příjemné), u kasy řekl někdo jiný, že vyhrál lístek v rádiu, dostali jsme lístky, já mu dal 50 Éček a šel do sálu.

Klub Huxleys byl příjemný prostor, podium bylo skvěle osvícené, všude bylo místo... Čekali jsme asi hodinu. Začal jsem být unavený. Cesta, peripetie s lístkem, čekání. Šel jsem si dát trochu Coly, kvůli cukru abych se vzchopil... Následovalo defilé místních interpretů-později jsem se dozvěděl, že Richie udělal soutěž o předskokany (sakra! no tak příště, no)... Bylo jich asi 6, různých kvalit. Líbili se mi asi 2... Bylo sympatické vidět, že Richie dává šanci lidem z lokální scény a bylo i jasné, že mu to pálí, protože zapojit místní interprety je podružně jistě strategický tah pro show...

Ale už toho bylo moc. Únava a tak...no říkal jsem si, že chci vidět Richieho, mít ten zážitek...a že příště asi nepůjdu... Tohle všechno však zmizelo s Richieho nástupem na scénu. Vlezl tam showman, který byl opravdu v pohodě. Začal převzatou věcí, jemnou pianovkou. Pak zahodil sako, vzal kytaru a odstartoval svojí peckou "Burn That Candle Down"... To byl zvuk!!! Kapela hrála parádně a kytaristka Orianthi, co ho provází celé turné mu zdatně sekundovala. Jel song za songem a pak došlo i na jeho věci z Bon Jovi. První byla "Lay Your Hands On Me"... Pochopitelně. Za ta léta to má člověk naposlouchané od Jona, takže Richieho podání bylo jiné. Rozhodně však skvělé. Těžko říci, jak by si song vedl, kdyby jej nahrál Richie...ale to je naprosto irelevantní. Dav bouřil. No a já si uvědomil, jak moc je jasné na kolik se Richie podílel na aranžích songu a zvuku...protože ten nadupaný zvuk ze stadionu dokázal lehce přenést i do malého klubu. To byl zvuk Bon Jovi, to byl zvuk Sambory. Zpětně musím říci, že právě tento zvuk mi na koncertě Bon Jovi trochu chyběl...protože Sambora hraje oduševněleji... Byla v tom hloubka... Co bych mohl při vší skromností vytknout je, že trochu motal texty. Mezi přeskakování od sól k mikrofonu a dělání show se občas zamotal, ale tak či onak - řetěz nespadl a předvedený ohromný nadhled zkušenosti prostě zastínily všechny malé nedostatky. Byl to nefalšovaný, nevyumělkovaný, neučesaný, živočišný Rock'n'Roll. Setlist byl dobře postavený a držel balanc mezi známými megahity Bon Jovi a skladbami z Richieho sólovek a pár covery od jiných muzikantů. Jako hudebník už myslím vím, že je potřeba diváka udržet v pozornosti něčím, co zná a nejde do něj tlačit repertoár neznámých věcí i kdyby byly sebelepší. Je potřeba udržet "balanc", vyváženost playlistu, kterou člověk zase zjistí jenom hraním, hraním, hraním...

Richie jel a celý koncert utíkal krásně. Na konci pozval předskokany ke společné písni (další skvělý tah)... No a pak se rozloučil dvěma přídavky a dvou a půl hodinový koncert byl ve finále.

Chvíli jsem se tam potloukal v naději, že třeba vyleze z backstage. Měl jsem pro něj svoje cd a dopis. Kdo ví. Eric Martin z Mr.Big už ho doma má a mám od něj vzkaz, že se mu moc líbí... Je to taková věc co občas dělám, říkám si:"Hele já mám doma spoustu Tvých a hodně mě ovlivnily, tak tady máš jedno moje, třeba budeš mít radost, k čemu jsi přispěl na druhém konce světa, ne?"...to je myslím dostatečně rockérský :)... Ale ochranka nás začala vyhánět tak jsme vylezli ven. Okolo se motalo pár chlápků s akustikami a hráli, no tak nějak po svém, nějaké Richieho písničky...žádný výrazný talent tam nebyl a rád bych napsal, kdyby ano... zkrátka kluci od táboráku...

No, naposledy jsem se ohlédl a šel i s cd v kapse pryč... Už jsem byl za půlí cesty k autu ale cosi mě nutkalo vrátit se...jakoby to ještě neskončilo... Vrátil jsem se a viděl hloučky postávající u vchodu klubu a ochranku co se snaží vynášet aparaturu. Brzy jsem zjistil, že Huxleys má dva vchody. Říkal jsem si, co kdyby... Fanouškové přebíhali od jednoho k druhému... Zachytil jsem občas i rozhovor ochranky... A v tom přišla šaráda... Ochranka začala vynášet železné zábrany a koridor. Vypadalo to, že Richie prostě půjde tudy... Asijský chlápek z ochranky laškoval, jako že nikdy nevíš kterým vchodem půjde a podobně. No ale pak to odstavěli a řekli do vysílačky, že nejdříve vynosí aparáty a pak půjde Richie, ať dodávky s řidiči zatím odjedou. Odjeli, jedna opsala kruh a zaparkovala kousek dál, jakože v pohotovosti... No ale na způsobu jak to řekl bylo něco divného. Ta zřetelnost (předtím se bavili normálně hovorově), a pak - odjely dvě dodávky a zpět přijela jen jedna... Bliklo mi... Obešel jsem nenápadně nepozorovaně blok domu a přiblížil se k malému hloučku asi 10 lidí... Uprostřed nestál nikdo jiný než Richie Sambora. Ano, "Mr. Bluesman" , "King of Swing", prostě TEN Richie Sambora co ho znám od puberty ze všech desek as dokumentů. Stál asi 2 metry ode mě a bavil se v pohodě s fanoušky. Nejsem hysterik a nechtěl jsem povykovat:"Hey Richie, come and grab my cd I brought for you from far Czech Republic!!!...". Ne, pomalu jsem se blížil a čekal až se střetneme pohledem. Richie byl v pohodě, v klobouku a v sáčku stál asi metr od dodávky s oním druhým šoférem. Bohužel, chlapík co stál přede mnou začal otravovat, jakože ještě jednu fotku a tak, a Richie najednou řekl hele sorry, no, a nastoupil do dodávky a ochranka to oddělila... Mávnul a odjížděl...

Jo, mohl bych mít vztek, ale co... Věřím, že to nebyla poslední šance a že to bylo jen takové poškádlení, příprava a ubezpečení, že prostě každý může potkat každého jen tak. A kdo ví, třeba si spolu zahrajeme příště... Pomalu jsem se šoural...pomalu k autu...cestou mě napadl song, který jsem nazval "Lost In Berlin"... Je v něm i část o tom, jak jsem na ulici potkal Richieho Samboru...

Cestou zpátky mě už čekal můj hotel Fiesta, chvilku jsem ještě kroužil po Berlíně, hledal klub Rickenbackers, kde jsem se byl kdysi podívat. našel jsem ho potemnělý, opuštěný... No jo, bylo dost pozdě k ránu. Tak jsem natankoval, a vyrazil. Kousek za Berlínem jsem našel fajn místo, kde jsem přenocoval a druhý den dorazil do Prahy. Měl jsem úžasný zážitek. Skvělý koncert a pak tenhle bonus s Richiem Samborou na ulici v Berlíně... Těším se na příští shledání...

www.janvytasek.com

www.facebook.com/janvytasek

Autor: Jan Vytásek | úterý 30.9.2014 11:47 | karma článku: 6.37 | přečteno: 309x

Další články blogera

Jan Vytásek

Píseň o ztrácení (a nalézání) na prvního Máje

Obejměte ty co máte. Právě dnes je na to zvláště vhodný den. Pokud někoho máte, představte si jaké by to bylo, kdyby tu pro Vás už nechtěl být a slova téhle písně byla ta Vaše...

1.5.2016 v 10:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Vytásek

Boby Championky, retro oteplováky a mír...

Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.

26.1.2016 v 15:00 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 222 | Diskuse

Jan Vytásek

Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.

Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!

27.10.2015 v 13:12 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Vytásek

Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku

Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.

22.5.2015 v 16:00 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 414 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Aleš Pawlus

Neboj.

Nemůžu nenapsat pár slov o tom, co se mi nedávno stalo. A stalo se mi to velmi fajn, neboli fajně..

22.6.2017 v 18:31 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 191 | Diskuse

Jiří Turner

Snový svět Františka Skály

Nevíte, jak se dostat do kouzelného, snového a pohádkového světa? Není to těžké, stačí v Praze nasednout na metro „A“ dojet na stanici Malostranská a hned po výstupu zahnout vpravo ke vchodu do Valdštejnské jízdárny.

22.6.2017 v 12:14 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 151 | Diskuse

Karel Sýkora

Moudrý citát XCVII.

Milada Horáková byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu.

22.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 85 |

Richard Mandelík

Ensemble Inégal souhrnně v prvé polovině roku 2017

Zde shrnuji všechny své jarní zážitky s tímto sympatickým souborem, včetně koncertu na Pražském jaru. Už leccos z toho se objevilo v bulletinech o koncertech, které na prvních stránkách novin nebudou.

22.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Karel Sýkora

Připomínáme si památku zavražděné političky Milady Horákové a dalších obětí komunismu

Památku zavražděné političky Milady Horákové a dalších obětí komunismu připomíná týdenní kampaň, kterou zahájila platforma Bez komunistů.cz. Vyvrcholí za týden výtvarným happeningem v Praze na Kampě.

21.6.2017 v 21:41 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 85 |
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 361

Zpěvák, skladatel, muzikant, někdejší recepční či soukromý řidič "sociální" pracovnice, muž mnoha povolání, filosof, spisovatel, blogger, motorkář, snílek na cestách a na cestě za poznáváním, zážitky a příběhy...

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.