Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsme točili videoklip na Angelinu - part II.

3. 11. 2014 12:30:00
Asi v půl osmé jsem se probudil. Naspal jsem 3 hodiny, ale adrenalin z připravovaného klipu a zodpovědnost "hlavního vedoucího", který má finální vizi, mě příjemně vytáhl z postele. Dychtivě jsem vykoukl z okna. Oddechl jsem si, s vírou, že přeci jen si někdo nahoře řekl:"Hele, už jsme ho zkoušeli dost, myslí to vážně, tak ho teda podpoříme", a poslal mi avízované slunečné počasí. Teď do sprchy, hezky prohřát, vydrbat, umýt hlavu, aby v klipu nebyl umaštěnej sedlák. Vyfoukat, obléct, sbalit a na snídani. Postupně se začali vyhrabávat i mí spolunocležníci. Šel jsem jako předvoj, trochu poklidil v místnosti u krbu, aby se neřeklo, že jsme byli hluční a ještě nechali bordel. A to už jsm potkal paní z penzionu, co nám šla dělat snídani.

Snídaně byla milá a za 50 kč bohatá. Dokonce jsme dostali domácí vajíčka! No luxus. Pak už rozloučení a telefon Milanovi, který avízoval, že kluci už přijíždějí do Doupěte. Telefonem jsem ověřil, zda se sešla druhá část štábu - Mirka, kamerák a kluci - v Praze a jestli už jsou na cestě. Byli. Vytáhl jsem Shadynku z kůlny, zbytek sedl do Mustanga a vyrazili jsme-směr Doupě.

U venkovního motorkářského bistra Kokorel, části Doupěte už jsem zdálky viděl asi 4 motorky. Jádro podpory utvářeli Kuba Sajdl, Luděk Sigmund, Roman Machala a samozřejmě Milan David, šéf Doupěte. Přivítali jsme se, zavolal jsem frakci 2, která už byla naproti u benzínky. Postupně začali přijíždět další motorkáři. Dorazili Radek Zeman s trojkolkou, Matin Zita s Drobkem. Obavy z nedostatku lidí se rozplývaly s každou další motorkou. Jasně. Nebyla to ještě kolona, ale už by se z toho dalo přinejhorším nějak vylhat...

Ranní pohled z penzionu Kachlička

Přednesl jsem klukům předákům svojí vizi, a šli jsme hledat vhodné místo. Kuba nás zavedl na uzavřenou silnici, kde jsme natočili první obraz. Pak následoval další s motorkami. Naše Angelina Mirka se převlékla do slušivých barových šatiček, fotoaparáty začaly cvakat, Kuba a Luděk zorganizovali skupinu asi 20ti dorazivších motorkářů a zavedli nás na cestu. Kameraman Pája seděl na trojkolce za Radkem a točil jízdu. Kluci skvěle spolupracovali, Kuba a Luděk organizovali motorkáře, točili jsme kus jízdy natřikrát, plus scénu se stopováním a nasedáním.

Motorkáři nabírají Angelinu

Poté jsme jeli nazpět do Doupěte. Tam už se motorky nakupily, stavil se i Had s partou motorkářů. Využívali jsme co se dalo, každý záběr byl dobrý. Někdo spolupracoval, někdo si to točil na telefon, někdo se smál... ale především nikdo neprudil. Naši motorkáři odjeli na vyjížďku, my jeli kousek s nimi kvůli záběrům. Roman vzal kameramana do auta, ten z kufru kombíku točil. Za městem jsem se odpojil, cítil jsem jak se Mirka klepe zimou. Nemělo cenu jí dál trápit a riskovat nachlazení. Užila si holka dost. Takže zpět do Doupěte. Pauza, nedojedený guláš, naverbovat další motorkáře, natočit příjezd do klubu.

Začala mi zlobit motorka. Udělali jsme první záběry včetně mě a další jeli jen kluci. Roztlačil jsem jí, ale cítil jsem problém. Pak už nechtěla jet vůbec. Pochopil jsem, že své jízdy jsem pro ten den dotočil, ale to nevadilo. Teď bylo potřeba dodělat obrazy. Mezi motorkáři se ukázali další co spolupracovali. V obrovské hale sice bylo těžké organizovat popíjení motorkářů u baru. Nebylo jich tolik a nesoustředili se na daná místa. Cítil jsem, že jsme na hraně, byl jsem rád že spolupracovali a už jsem je nechtěl "prohánět". Tak jsme se soustředili více na detaily a dotočili zbývající scény a i za pomoci "Hellboye" Jirky, chlapíka dokonale vystylovaného včetně svého Harleye do podoby filmové postavy. Následovaly dotáčky odříkávání textu v češtině i v angličtině. Měl jsem taháky, ale nechtěl jsem je hledat a lepit kdesi, a navíc jsem se chtěl dívat do kamery. Tady se mi hodilo, že jsem se anglickou část memoroval za jízdy předešlý den.

Asi v 19.00 večer padla poslední "klapka" a bylo hotovo.

Śtáb se pomalu balil. Holky s Mustangem už byly pryč a k nelibosti jsem zjistil, že i s mýma botama, tričkama a zateplenýma kalhotama ve kterých jsem měl jet do Prahy. Nevadilo. Adrenalin mě hřál. Zbývala otázka co motorka. Vize, že odjedu do Prahy a pro motorku přijedu s dodávkou byla neklákavá. Pak mě napadla spásná myšlenka zatřást jí a poslouchat, jestli nějak nezmizel benzín, taková blbost... Ventil přívodu byl totiž v poloze normální. Během cukání jsem ho přepnul na rezervu, ale ani tak se nic nedělo. Přídavná světla mi navíc trochu ojela baterku takže start už jen roztlačením. Ale fakt to vpadalo na sucho. Sirkou jsem svítit nechtěl. No zkrátka, dotlačil jsem jí k pumpě, nabral a už z kopečka motorka vesele chytla a vyrazila. Strašlivě se mi ulevilo. Jasně, připadal jsem si trochu jako trouba, ale tu věc s ventilem jsem dodnes nevyzkoumal, proč se to jako stalo. Ale to bylo jedno. Udělali jsme společnou fotku, rozloučili jsme se spolu se štábem, postupně odjeli i kluci, ke kterým jsem cítil velkou vděčnost. Nenechali mě v tom a přijeli. O to více mě potěšil Radek s trojkolkou, který odjel už odpoledne, protože měl porouchaná světla, ale i tak dorazil. Co jsem nevěděl, že až z Prahy. Jen tak, tam a zpátky, aby mě podpořil. To bylo opravdu milé.

V Doupěti jsme zbyli čtyři plus dva psové E-mailík a Indy. Popili jsme lehce, já se pak odporoučel na pohovku a tak nějak zaslouženě a spokojeně usnul... Druhý den mě čekala cesta v mrazu zpět do Prahy a několik schůzek.

www.janvytasek.com

Autor: Jan Vytásek | pondělí 3.11.2014 12:30 | karma článku: 8.70 | přečteno: 355x

Další články blogera

Jan Vytásek

Píseň o ztrácení (a nalézání) na prvního Máje

Obejměte ty co máte. Právě dnes je na to zvláště vhodný den. Pokud někoho máte, představte si jaké by to bylo, kdyby tu pro Vás už nechtěl být a slova téhle písně byla ta Vaše...

1.5.2016 v 10:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Vytásek

Boby Championky, retro oteplováky a mír...

Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.

26.1.2016 v 15:00 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 222 | Diskuse

Jan Vytásek

Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.

Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!

27.10.2015 v 13:12 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Vytásek

Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku

Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.

22.5.2015 v 16:00 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 414 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Paul de Senneville & Olivier Toussaint – Dolannes Melodie

1975 was the major breakthrough for both Paul de Senneville and Olivier Toussaint with the triumph of Dolannes Melody which launched the trumpet player Jean-Claude Borelly.

29.7.2017 v 13:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 |

Vladimír Koliandr

Můžete dosáhnout zářícího zdraví i Vy?

Dr. Norman Walker, který se tomuto tématu věnoval celý život, napsal svou poslední knihu ve 113 letech plný síly, optimismu a energie. Žil ve zdraví ještě téměř čtyři roky.

29.7.2017 v 9:00 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 243 | Diskuse

Karel Sýkora

Odpověď na inzerát... :-)

Vladimír Renčín je český kreslíř, ilustrátor, karikaturista, autor svérázného humoru, neopakovatelné kresby a jedinečných postaviček (Dlabáček, Rambousek, Marie...).

29.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 169 |

Karel Sýkora

Jeden den na planetě Zemi

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

28.7.2017 v 9:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 |

Karel Sýkora

Magické fotografie Luisy Azevedo

Luisa Azevedo is a portuguese young woman who was born in 1998. She lived most of her life in Covilha, but currently living in Lisbon. As far as she remembers, she always liked arts and crafts to create her own imaginary world.

28.7.2017 v 8:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 |
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 361

Zpěvák, skladatel, muzikant, někdejší recepční či soukromý řidič "sociální" pracovnice, muž mnoha povolání, filosof, spisovatel, blogger, motorkář, snílek na cestách a na cestě za poznáváním, zážitky a příběhy...

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.