Jak jsme točili videoklip na Angelinu - part II.
Snídaně byla milá a za 50 kč bohatá. Dokonce jsme dostali domácí vajíčka! No luxus. Pak už rozloučení a telefon Milanovi, který avízoval, že kluci už přijíždějí do Doupěte. Telefonem jsem ověřil, zda se sešla druhá část štábu - Mirka, kamerák a kluci - v Praze a jestli už jsou na cestě. Byli. Vytáhl jsem Shadynku z kůlny, zbytek sedl do Mustanga a vyrazili jsme-směr Doupě.
U venkovního motorkářského bistra Kokorel, části Doupěte už jsem zdálky viděl asi 4 motorky. Jádro podpory utvářeli Kuba Sajdl, Luděk Sigmund, Roman Machala a samozřejmě Milan David, šéf Doupěte. Přivítali jsme se, zavolal jsem frakci 2, která už byla naproti u benzínky. Postupně začali přijíždět další motorkáři. Dorazili Radek Zeman s trojkolkou, Matin Zita s Drobkem. Obavy z nedostatku lidí se rozplývaly s každou další motorkou. Jasně. Nebyla to ještě kolona, ale už by se z toho dalo přinejhorším nějak vylhat...
Přednesl jsem klukům předákům svojí vizi, a šli jsme hledat vhodné místo. Kuba nás zavedl na uzavřenou silnici, kde jsme natočili první obraz. Pak následoval další s motorkami. Naše Angelina Mirka se převlékla do slušivých barových šatiček, fotoaparáty začaly cvakat, Kuba a Luděk zorganizovali skupinu asi 20ti dorazivších motorkářů a zavedli nás na cestu. Kameraman Pája seděl na trojkolce za Radkem a točil jízdu. Kluci skvěle spolupracovali, Kuba a Luděk organizovali motorkáře, točili jsme kus jízdy natřikrát, plus scénu se stopováním a nasedáním.
Poté jsme jeli nazpět do Doupěte. Tam už se motorky nakupily, stavil se i Had s partou motorkářů. Využívali jsme co se dalo, každý záběr byl dobrý. Někdo spolupracoval, někdo si to točil na telefon, někdo se smál... ale především nikdo neprudil. Naši motorkáři odjeli na vyjížďku, my jeli kousek s nimi kvůli záběrům. Roman vzal kameramana do auta, ten z kufru kombíku točil. Za městem jsem se odpojil, cítil jsem jak se Mirka klepe zimou. Nemělo cenu jí dál trápit a riskovat nachlazení. Užila si holka dost. Takže zpět do Doupěte. Pauza, nedojedený guláš, naverbovat další motorkáře, natočit příjezd do klubu.
Začala mi zlobit motorka. Udělali jsme první záběry včetně mě a další jeli jen kluci. Roztlačil jsem jí, ale cítil jsem problém. Pak už nechtěla jet vůbec. Pochopil jsem, že své jízdy jsem pro ten den dotočil, ale to nevadilo. Teď bylo potřeba dodělat obrazy. Mezi motorkáři se ukázali další co spolupracovali. V obrovské hale sice bylo těžké organizovat popíjení motorkářů u baru. Nebylo jich tolik a nesoustředili se na daná místa. Cítil jsem, že jsme na hraně, byl jsem rád že spolupracovali a už jsem je nechtěl "prohánět". Tak jsme se soustředili více na detaily a dotočili zbývající scény a i za pomoci "Hellboye" Jirky, chlapíka dokonale vystylovaného včetně svého Harleye do podoby filmové postavy. Následovaly dotáčky odříkávání textu v češtině i v angličtině. Měl jsem taháky, ale nechtěl jsem je hledat a lepit kdesi, a navíc jsem se chtěl dívat do kamery. Tady se mi hodilo, že jsem se anglickou část memoroval za jízdy předešlý den.
Asi v 19.00 večer padla poslední "klapka" a bylo hotovo.
Śtáb se pomalu balil. Holky s Mustangem už byly pryč a k nelibosti jsem zjistil, že i s mýma botama, tričkama a zateplenýma kalhotama ve kterých jsem měl jet do Prahy. Nevadilo. Adrenalin mě hřál. Zbývala otázka co motorka. Vize, že odjedu do Prahy a pro motorku přijedu s dodávkou byla neklákavá. Pak mě napadla spásná myšlenka zatřást jí a poslouchat, jestli nějak nezmizel benzín, taková blbost... Ventil přívodu byl totiž v poloze normální. Během cukání jsem ho přepnul na rezervu, ale ani tak se nic nedělo. Přídavná světla mi navíc trochu ojela baterku takže start už jen roztlačením. Ale fakt to vpadalo na sucho. Sirkou jsem svítit nechtěl. No zkrátka, dotlačil jsem jí k pumpě, nabral a už z kopečka motorka vesele chytla a vyrazila. Strašlivě se mi ulevilo. Jasně, připadal jsem si trochu jako trouba, ale tu věc s ventilem jsem dodnes nevyzkoumal, proč se to jako stalo. Ale to bylo jedno. Udělali jsme společnou fotku, rozloučili jsme se spolu se štábem, postupně odjeli i kluci, ke kterým jsem cítil velkou vděčnost. Nenechali mě v tom a přijeli. O to více mě potěšil Radek s trojkolkou, který odjel už odpoledne, protože měl porouchaná světla, ale i tak dorazil. Co jsem nevěděl, že až z Prahy. Jen tak, tam a zpátky, aby mě podpořil. To bylo opravdu milé.
V Doupěti jsme zbyli čtyři plus dva psové E-mailík a Indy. Popili jsme lehce, já se pak odporoučel na pohovku a tak nějak zaslouženě a spokojeně usnul... Druhý den mě čekala cesta v mrazu zpět do Prahy a několik schůzek.
Jan Vytásek
Nenechme se opít rohlíkem. Máme na víc!
Úvodem prosím za prominutí za jeden velmi, velmi vyjímečný, politicky zabarvený post, protože já chci lidi především bavit a těšit. Ale nelze jinak a jistě pochopíte proč. Jde nám nyní jako zemi o hodně. Tak vyjímečně.
Jan Vytásek
Dan Bárta & Alice, hotel International, 2.9.2021
Měl to být původně jen facebookový poříspěvek s ulovenou fotkou mého oblíbeného Dana Bárty a podtitulkem "konečně zase s Mistrem"... Původně...
Jan Vytásek
Dnes slaví Moniky. Pošlete jim píseň...
Jméno Monika, z řečtině "monos" jako sama, jediná či jedinečná, latinsky "monere" - poradit, rádkyně a z féničtiny jako "bohyně". I Leonardo DaVinci od jehož smrti uplynulo nedávno 500 let měl svojí Monu Lisu. Zkrátka Lady M...
Jan Vytásek
Dnes slaví Veroniky. Znáte nějakou?
Jméno prý pochází z řečtiny a jeho volný překlad zní "nést vítězství". Druhý význam říká "vere iconica" (pravý obraz). A v textu mého alba "Ženský kalendář" se o ní zpívá toto. Pasuje to na některou, co znáte? Pošlete jí song!
Jan Vytásek
Píseň o ztrácení (a nalézání) na prvního Máje
Obejměte ty co máte. Právě dnes je na to zvláště vhodný den. Pokud někoho máte, představte si jaké by to bylo, kdyby tu pro Vás už nechtěl být a slova téhle písně byla ta Vaše...
Jan Vytásek
Boby Championky, retro oteplováky a mír...
Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.
Jan Vytásek
Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.
Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!
Jan Vytásek
Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku
Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.
Jan Vytásek
Klip na Lady M...malý vánoční zázrak
Úvod. Mohl bych to nazvat aneb "jak podvodnice vytvořila nechtěně dokonalý tým" a vůbec bych nepřeháněl... Je to velká, dlouhá story, o které napíšu podrobně později. Ve stručnosti, kdy se pokusím objem informací zkrátit z tisíce na deset, to zkusím vysvětlit.
Jan Vytásek
Jak jsme točili klip na Angelinu - part I.
Každá kapela či interpret čas od času potřebuje klip. Je to taková součást, už jen pro dobrý pocit, že se něco posouvá vpřed. Já osobně mám klipy rád. I když si myslím, že nejsem zrovna vizuální objekt typu Brada Pitta, tak přeci jen mám rád kamery, hraju si na ochotníka herce, mám rád tvoření obrazu, tvoření všeobecně.
Jan Vytásek
O dočasnosti, temnotě, pohlazení slunce a útěše hvězd a kráse cest
Tenhle blog mi běžel hlavou při cestě na motorce. Jízda je fantastická věc. Vnímám vše kolem, vůni horkých klasů mezi poli, vůni vodních ploch, které míjím. Dítě, které mi u cesty mává a já mávám zpět, mého miláčka, který si bublá a veze mě cestou... Cítím se jako novodobý kovboj. Auto i motorka je můj kůň, Dráček a Shadynka, mám k nim vztah, mají svá jména a prožíváme spolu toho tolik...
Jan Vytásek
Richie Sambora Experience
Tenhle příspěvek bude trochu fanouškovský. Od své puberty jsem velký fanda Bon Jovi. Počítám je do své "Svaté trojice" hudebníků, kteří jsou mi nejbližší. Vzpomínám si paradoxně, že jsem je začal poslouchat těsně po koncertě na pražském Strahově v roce 1993 a pak trochu litoval, že jsem je neviděl právě v této - pro mě - muzikantské Mecce, která už je asi pro koncerty minulostí... Viděl jsem tu Stouny, Pink Floyd, Aerosmith, kousek U2,...no zkrátka kráčela tu rocková historie a já se rád procházím po tom monumentu, kde stáli i mí idolové...o to raději, že stojí v mém teritoriu, v mojí čtvrti...
Jan Vytásek
Album Ženský kalendář dostává reálné obrysy
Slyšeli jste o albu Český kalendář? Pravděpodobně ano. Ale co Ženský kalendář? Co takhle vybrat si jméno, ženské jméno a věnovat mu píseň? Začalo to nenápadně. Zhudebňoval jsem - jako jeden z mnoha - nějaké nápady na texty Michala Horáčka. V té době připravoval album Český kalendář. Něco se mu líbilo, něco méně a nechal si to "v šuplíku". Já tak trochu doufal, že ho třeba napadne, že bych si mohl nějakou píseň na albu nazpívat sám a stát se součástí alba jako interpret/skladatel. Ale Horáčkův plán byl jiný a tuto eventualitu asi ani nepřipouštěl. Šel po slavnějších "tahounech", což je pro obchodníka logické. Nijak mi to nevadilo, vážně. Řekl jsem si:"No tak si napíšu svůj kalendář, no..."
Jan Vytásek
Vzpomínka na třináctou srpnovou komnatu roku 2006...
Dlouho jsem nepsal. Tenhle článek bude trochu filosofický, takže hloubavě vpřed... Já nevím, kde se to v lidech bere, ale věřím, že je to přirozenou součástí. Jak říkal trochu netradiční anděl v mém oblíbeném filmu Constantine:"Jen tváří v tvář hrůze se ve Vás probudí ušlechtilost. A Vy (lidé) dokážete být tak ušlechtilí...". Měl pravdu.
Jan Vytásek
Jak jsem degustoval Sauvignon
Měl jsem onehdy fanynku. No vlastně snad ještě mám. Začala chodit na naše koncerty a přivedla k našim vystoupením a hudbě spoustu známých, ze kterých se postupem času stali i mí známí. No a jednou mě pozvali, že jdou degustovat víno.
Jan Vytásek
Kuriozní telefon z TV Nova, aneb to nevymyslíš...
Sedím takhle jednou večer a najednou telefon:"Dobrý den tady televize Nova. My jsme si na Vás vzpomněli, byl byste pro něco pro nás nazpívat?" "Jasně, jsem pro každou srandu"
Jan Vytásek
Vytyho vánoční apel
Jasně. Valí se to na nás, nervozita stoupá, nevraživost také. Ten tam je duch Vánoc, svátků dobré vůle. Tak snad jen krátký apel pro počtení v polední pauze či jindy, aneb pohled toho jak to vnímám já. Upřímně, celý tenhle kolotoč se mě moc netýká. Jako muzikant zažívám frekvenci v hraní, firemní večírky vrcholí a jak říká náš kapelník "bude na jogurty"... Ale nutno říci upřímně, že mě (nás) to baví. Máme také možnost vnímat ve které firmě to "šlape" a ve které zaměstnanci prostě "musí" na večírek aby se tam "ukázali"... Pozorovat to nestranně je zajímavé a jak jsem psal, nás to baví. Někoho se špetkou kamikaze jako jsem já možná moc a hrál bych nejraději 6x týdně, takže je určitě je dobře, když pak přijde vánoční pauza na občerstvení ducha i těla...
Jan Vytásek
Album "Český kalendář" asi znáte. Ale co "Ženský kalendář"?
Český kalendář Michala Horáčka asi znáte. Ale co "Ženský kalendář" Jana Vytáska? Nuže, pojďme se na to podívat a trochu jej představit! Původně to byla legrace přesmyčkou názvu Český kalendář. Ale pohledem do repertoárového listu jsem si říkal, že už jsem vlastně napsal hodně písní nesoucích konkrétní jména. Ať už to byla v osmnácti "Caroline" inspirovaná spolužačkou Karolínou, "Angelina" inspirovaná lokální děvou Ditou z baru Solidní Nejistota, "Týna" inspirovaná Martinou z televize Nova a Pubu Dejvice nebo "Lady M" inspirovaná barmankou z polského Rzeszowa... Novým přírustkem je teď "koleda, či sranda song" "Pro Elišku". Do toho spousta skvělých písní, co už někdo napsal.
Jan Vytásek
Písňové texty - Týna
Další z písňových textů... Tentokráte o krásce jménem Týna z baru Pub v Dejvicích :)
Jan Vytásek
Utrženej sval od kozy a koncertní DVD "Live@Joe"
Tak zase pár řádek. Demilitarizovaná zóna, které normálně říkám můj byt prošla zásadnějšími změnami a já peklem. Psal jsem o tom v předchozím blogu a nastíním jen, že posledně jmenovaný pan Neuman práci dokončil a seriózně. Na mně pak zbyla zedničina, stavění a podobně. S nevrlostí v oku, pocity zoufalství, po 3 týdnech střídavě venku a na gauči s mojí micinou pravidelně mě budící v 6 ráno teskným mňoukáním a pokud by to nestačilo, kalibrovanou náloží do kočkolitu, která mě svým odérem z postele vytáhla stoprocentně...
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 566x