Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boby Championky, retro oteplováky a mír...

26. 01. 2016 15:00:00
Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.

Běhám zasněžnou krajinou, klikuji ve sněhu, připadám si jako Rocky Balboa a Trosečník zároveň. U kontejneru v Praze jsem před časem našel boby Championky. Kdo nezažil, nepochopí. Takový klenot! Kdo je v dětství měl, zná jejich kult. Byly tam hned dvoje. Prasklé, přesto jezdí a já už plánuju tuning, okování ve stylu Viking či Conan Barbar. Prostě Rock'n'Roll. Krajina působí opravdu blahodárně na mojí zamotanou psýchu. A nebýt občasného telefonu, facebooku či zprávy a kapelního kalendáře, zapomněl bych téměř na všechno a na všechny. Opět tady útočí ta bezvýznamnost městského života s hodnotami, které mi přestaly být vlastní. Jednou se tam sice budu muset vrátit, stejně jako ostrovan občas na pevinu...ale dnes prosím ještě ne. Vtírá se otázka, mám-li se vrátit k čemu. Protože ke svému předešlému životu se vrátit nechci.

I když momentálně nemám peněz nazbyt, už odmítám nabídky vykoupené pocitem újmy sebeúcty jenž už nezalepí ani peníze a občas raději zůstávám zírat do plamenů krbu a sleduji jak čistá energie ohně stravuje spravedlivě malé i velké špalky, tady a teď. Je mi tu dobře. Všechno jsem nechal v Praze.

Ale ne, že bych se až tak flákal. Mám za sebou cestu do Zlína za jistým "manažérem". Odhodlal jsem se totiž opět k hledání, svěřit střípky své kariéry do rukou někoho, kdo jí někam posune lépe než já. S tímhle pánem to ale opět moc nevypadá-zatím ty samé řeči a žádné konkrétní skutky... To jsem zažil milionkrát a jednou o tom vydám knížku. Ale člověk to prostě musí zkoušet. Tady je to ale všechno na chvilku jedno...

Leden je vždy čas pro bilanci uplynulého roku. Ohlédnutí. To mé je hořkosladké a já jsem upřímně rád, že rok 2015 skončil. Zjara jsem byl na třech pohřbech, zažil příliš trýznivých nejasností o lidech, až bylo nutné poodstoupit pryč. Po pěti letech mě opustil kytarista Zatliáni. Nová kapela vznikla příliš brzy po „rozchodu“ a vyržela pouze do července a já se vrátil ke kořenům k duu s klavíristou a postupně se porozhlížel a s kapelou se vrátil až v prosinci na koncert, který mi znovu dodal trochu naděje do žil.

Náš milovaný klub Biograf se díky nenasytnému majiteli opět změnil v bezprizorní ruinu a kdo ví-třeba z něj bude ubytovna. My se s ním znovu už podruhé rozloučili. Moje Fiesta dojezdila. Zbyl mi jen znáček z volantu, náhradní klíče, probrečená cesta a několikadenní truchlení pro jednoho z mých nejlepších přátel, parťáka tuláka po Evropě, který se mnou byl, když ostatní ne.

Ale teď v pozitivnějším duchu. Bylo dlouhé horké léto, to já rád. Průběžně jsem zapracoval na autorské desce a po mnoha peripetiích vyšlo druhé autorské album "Ženský kalendář - Volume I.". ClickMusic už hlásí první prodej. ...Kupce znám...ale snad to nebude jako vtip Zdeňka Izera:"Prý maluje trojrozměrné obrázky!... Loni prý dva prodal... Z toho jeden mně..."

Protože desku netlačí česká galérka hudebních mocipánu, neobjeví se asi nikde. Zbývá jen naděje, že si jí posluchači budou objevovat na internetu, z doporučení...a shlédnutí na YouTube půjdou po jedničkách a ne po stovkách... Nebude mít možnost soutěžit v anketách, v Žebřících, Andělech, Objevech roku, mainstreamoví kritici o něm nenapíší, o rádiu (při psaní v hospodě mi tu zrovna hraje z Impulsu "osmdesátkový" Michal David - nic proti němu - ale je to myslím příznačné) a TV nemluvě. Žádná zlá krev. Tenhle fakt už jsem přijal když jsem album točil. Koneckonců, dnes je to 7 let od křtu debutu „Lost And Found“, (část blogu byla psaná 19.1.2016) které šlo stejnou cestou a své fandy si hledalo pomalu a bez podpory. Umělecky je to zadostiučinění, komerční popularitou nula, kariérním posunem 0,5. Ale co, vždyť já si na něj vydělal sám hraním na firemních večírcích a svatbách anonymně jako živý jukebox s coverbandem, tak je to jen moje investice a moje radost. Nahrál jsem si ho z velké části i ve studiu, které jsem sám pět let průběžně stavěl. Hodně mi vzalo a hodně dalo a jsem zase o hodně dál. Bylo by za to auto, ale jak mi Michal Horáček nedávno řekl:"No jo to víte, někdo leze na Mount Everest a my děláme tohle..." Jeho „Český kalendář“, ačkoli megaúspěšný, rovněž v žádné populární "tradiční" anketě také nenajdete. Ale hlavně aby ho lidé našli a líbilo se jim a chtěli přijít na koncert. O to jde především.

Takže, deska vydaná, klipy dokončené, jedna cesta musela skončit a ta nová se odkrývá metr po metru a je v mlze. Poslouchám více vnitřní já a navzdory finanční nepohodě některé „kšefty“ odmítám. Narovnávám pošramocenou psýchu a jako kurtizána, která ve večírkové objednávkové kapele něco dělá pro prachy, něco pro radost, něco pro obojí, si po roce obnažování a souloží dávám dlooouhou sprchu a rekapituluji kdy mě to bavilo a užil jsem si to, a kdy to byla "jen práce". Co mi to dalo a co vzalo. Kdy se smysluplně snoubila radost, zábava a fajn klient a kdy to byl snobácko-buranský oprus pro peníze na složenky, nahrávky a alba.. Lidé dělají pro obživu mnohem horší věci, já si žiju dobře a kdybych neměl jiné ambice a běsy, byl bych šťastný.

Za všechny nej nej 2015 zmíním hraní na náplavce, Jahodobraní v Nové Bystřici a koncert na Klamovce, který z koncertů v minulém roce stojí nejvýš. Lidi "přišli na mě"a to je nejvíc. Má to smysl, zadostiučinění a dává to už naprosto jinou startovní laťku celému hraní a k dalšímu vývoji. Rok to nebyl špatný, ale 2014 byl lepší. 2016 snad bude také.

Toto mi bloudilo hlavou tady ve vsi. Míjím zasněženou náves s vánočně vyzdobenou infobudkou. Červená světla mi evokují nevěstinec. S ohledem na místní populaci se chechtám při myšlence, kdo by tam asi dnes držel šichtu! Všichni se tu znají! Pracovnice by musela být potmě a moc nevzdychat, aby se to nerozkecalo... Přece...diskrétnost především. Čertíci mě pudí, provokují...a já si z kůlny beru pevný drát a večer budku navštěvuji. Tomu domku lásky chybí jí totiž to správné označení. Stačí odmotat konec světýlek, provléct připraveným naohýbaným drátem ve tvaru srdíčka a juipí, náves má svůj monument. Bohužel, kdosi

nemá smysl pro humor a "červené srdíčko" ji zdobí pouze jeden víkend. Ale co. Stihl jsem to alespoň vyfotit a vypustit kachnu o tom, že vlekaři pod tlakem nedostatku sněhu rozjeli lehký vedlejšákový byznys... Musím si udělat trochu legraci, ne?

Naštěstí místního vlekaře znám a proto věřím v jeho smysl pro humor ... a taky v to, že nečte blogy na iDnes :).

Tak a já jdu zase dráždit internet, otravovat P.R.agentury, zbytečně oslovovat slavnější kolegy, agenty a pořadatele festivalů, kteří mě budou odpovídat teprve až budu mít v rádiu nějaký kolovrátek a objevím se ve VIP zprávách :). Tak hurá na to, jdu vymýšlet nové strategie a především nové hity, kterých snad bude slyšet tenhle rok více a udělají radost nejenom mně ...

Ale předtím ještě oblékám oteplováky, startuju boby Championky a yjipíjajeeej!

Autor: Jan Vytásek | úterý 26.1.2016 15:00 | karma článku: 4.69 | přečteno: 222x

Další články blogera

Jan Vytásek

Píseň o ztrácení (a nalézání) na prvního Máje

Obejměte ty co máte. Právě dnes je na to zvláště vhodný den. Pokud někoho máte, představte si jaké by to bylo, kdyby tu pro Vás už nechtěl být a slova téhle písně byla ta Vaše...

1.5.2016 v 10:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Vytásek

Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.

Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!

27.10.2015 v 13:12 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Vytásek

Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku

Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.

22.5.2015 v 16:00 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 414 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Aleš Pawlus

Neboj.

Nemůžu nenapsat pár slov o tom, co se mi nedávno stalo. A stalo se mi to velmi fajn, neboli fajně..

22.6.2017 v 18:31 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 191 | Diskuse

Jiří Turner

Snový svět Františka Skály

Nevíte, jak se dostat do kouzelného, snového a pohádkového světa? Není to těžké, stačí v Praze nasednout na metro „A“ dojet na stanici Malostranská a hned po výstupu zahnout vpravo ke vchodu do Valdštejnské jízdárny.

22.6.2017 v 12:14 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 151 | Diskuse

Karel Sýkora

Moudrý citát XCVII.

Milada Horáková byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu.

22.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 85 |

Richard Mandelík

Ensemble Inégal souhrnně v prvé polovině roku 2017

Zde shrnuji všechny své jarní zážitky s tímto sympatickým souborem, včetně koncertu na Pražském jaru. Už leccos z toho se objevilo v bulletinech o koncertech, které na prvních stránkách novin nebudou.

22.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Karel Sýkora

Připomínáme si památku zavražděné političky Milady Horákové a dalších obětí komunismu

Památku zavražděné političky Milady Horákové a dalších obětí komunismu připomíná týdenní kampaň, kterou zahájila platforma Bez komunistů.cz. Vyvrcholí za týden výtvarným happeningem v Praze na Kampě.

21.6.2017 v 21:41 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 85 |
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 361

Zpěvák, skladatel, muzikant, někdejší recepční či soukromý řidič "sociální" pracovnice, muž mnoha povolání, filosof, spisovatel, blogger, motorkář, snílek na cestách a na cestě za poznáváním, zážitky a příběhy...

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.