Backstage blog - Kdo uteče, vyhraje

Usedám po probuzení z komatickém spánku a sumíruji události týdne. Námětů je hodně. Třeba tento. Jedu si z vystoupení vedle Karlínského divadla. Je asi půl jedné. Čtvrteční-vlastně už páteční vánice, silnice klouže, auta se hrabou. Nespěchám. Jízda domů z koncertu je velmi oblíbená část dne. Pobavili jste lidi, atmosféra byla skvělá, něco jste si vydělali, jste utahaní, ale šťastní.

No a když projíždím po hlavní ulici Elišky Peškové, tak z vedlejší ulice ze strany přijíždí zasněžené auto. Nejede moc rychle, ale jede stále. Předpokládám, že přibrzdí a tak ho míjím a říkám si, že asi nebezpečně strčí čumák do silnice... Vtom ale ucítím ránu jak na autodromu, točím se na silnici a mám co dělat abych to uřídil... Stojím, ohlížím se, hrabu po telefonu abych si vyfotil značku. Za křižovatkou lehce přibržďuje velké SUV - předpokládám něco jako Porsche Cayenne nebo Audi-soudě podle výšky světel, která jsou jediná vidět, protože auto je celé pod sněhem, včetně SPZ... Auto lehce přibrzdí, pak vidí co se stalo a k mému údivu šlape na plyn a maže z místa střetu. Honička nemá smysl. Volám tedy policii, koukám se na bebíčko u mého koníčka Fiestičky a v mezičase obcházím ulice a hledám případné kamery. Jako na potvoru v této ulici nejsou... Big Brother se nekoná, což mi potvrzují příchozí policisté. Jsou to kluci asi mého věku, třicátníci a je s nimi sranda. Paradoxně musím poznamenat, že jsem překvapený jejich vstřícným a věcným jednáním a chováním všeobecně. Nejsou to žádné gumy, jako Ti, co nepoužívají blinkry, jedou schválně na 70km/h čtyřicítkou a číhají, kdo si dovolí je předjet, aby ho hned zastavili. Ti, co zásadně zneužívají houkačky kde se dá, aby si dali na stanici kafe a cigáro, nebo lepí pokuty za parkování zatímco jim za zády dealer prodává drogy-protože...je to prý za stejné body a lepit pokuty je lepší než honit lumpy a riskovat přesdržku, že? Ne... Tohle je jiná káva. Respektuhodní chlapíci s mozkem v hlavě... Jsou super. Sepisujeme hlášení na neznámého pachatele, foukám do alkohol testeru a rozmrzám v jejich vytopeném Transitu...

Na mojí otázku, jestli se stává často, že pachatel nehody nezastaví, a zdrhne z místa činu se usmívají a odpovídají:"No to je hit Čechů!!! Stává se to velmi často. Kdo uteče, vyhraje. A mnohdy je to pravda."

A to bude asi i můj případ. Loučíme se, nasedám do auta, které je naštěstí pojízdné a odjíždím domů.

Ten den mám za sebou pětihodinovou zkoušku s kapelou a tříhodinový koncert. Mám docela dost... Jsou zhruba tři hodiny, usedám k National Geographic, dávám si tři porce brutálně horké polévky-tak to mám rád, a strkám nohy do kýble s horkou vodou... Klid a nohy v teple.

V mysli mi vyvstává hláška Lukáše Pavláska alias Tydýta z reklamy T-Mobile. Říkal, že píše taky texty. A jeden prý je o Romanu Janouškovi a o tom, jak nabral na kapotu Vietnamku. Je to nějak takhle a nevím, proč se mi to připomíná dokola: "Mohla si za to sama!!!...Že skončila pod kolama!!!"... No to bych se přetrh' :)...

Včera jsme hráli na maturáku v Kolíně. Vždycky si říkám, že mám jednu z nejhezčích prací na světě... Kapela a kamarádi na podiu a dole pod námi zpocené krásné holky co se kroutí tak, že Vás to rajcuje být lepší a lepší... Ve vzduchu lítá sex, je to taková vzájemná hra a i když pak jedete domů s ospalým parťákem a v chlapské partě si to hodnotíte v kruhu u hnusného kafe na benzínce, je to skvělý afrodisiakum. Ony totiž ty představy jsou někdy (někdy) lepší než realita... A vlastně nikoho z nás už dneska moc neláká se vzbudit v kocovině někde jinde a řešit jak se dostanete domů a tak podobně. Jsme už asi ..."zralejší"... Ale nic naplat. Sex je jedna z největších energií světa a hudba a sex to je téměř totéž... A včera v Kolíně, to byla hitparáda krásek vedle kterých by České Miss vypadaly jako domovnice... Ach jooo...

Byl jsem rád, že jsem si vyspravil mikrofonový stojan Teď má železný spodek. Ten předchozí lehký mi totiž v prosinci zdevastovaly tři holky v Jihlavě co nám vlezly na podium a ovíjely se kolem kapely... Včera to byla jen jedna, zato pořádná... Mikrofonový stojan vydržel, já se udržel... Vše ok :)... Jen dobře, že jsme v šatně odhlasovali, že 4 přídavky fakt stačí, protože kvůli takovým by se člověk zničil, jako kdyby nebylo zítra. To už smrdí kolapsem. Jenže zítra je, a potom to občas bolí a člověk si líže rány a sotva leze...

Takže jsem si vydělal, dnes si lížu rány, hráli jsme 4 hodiny, třikrát nebo 4x jsme přidávali a já zítra volám do servisu a jedu si nechat spravit svého milovaného koníčka Fordíka Fiestičku...

Napadá mě jen to pravidlo, že většinou si velká auta kupují chlapci, kteří si tím kompenzují různé nedostatky... I když ten co mě zbořil ... to muselo být opravdu výstavní přirození. No, na každou svini se vaří voda... A my se veselme, protože ... protože jsme zdraví, na Vltavě plavou labutě a jak říká Bruce Willis v  Posledním skautovi:"Nebe je modrý, voda mokrá a ženský maj' svý tajemství :)"...

Brzy na počtenou...